Suffer All The Children 2/1

20. dubna 2009 v 22:22 | překlad Anetka.ph |  Translated

bla bla bla... a pokračujeme další kapitolou

wow, nějak sem se do toho zabrala XD XD XD



Chapter 2 part 1

Mikey, sledujíc strop, ležel ve své posteli až do rána. Bylo mu řečeno, aby zůstal, ale v jeho pokoji bylo horko z toho všecho světla, pronikajícího skrz okno a přikrývka jeho tělo příliš zahřívala. Posunul se a zamrkal ke dveřím, Gerard řekl, že příjde. Možná chtěl jenom vědět, jestli je Mikey dost hodný a počká na něj, aby na něj pak mohl být hodný. Mikey si povzdechl a očima zamířil zpátky ke stropu. Bude hodný. Bude tak hodný, že Gerard nebude mít jinou možnost než s ním mluvit mile a nenutit ho dělat věci, že kterých mu bylo špatně nebo ho bít; nebude mít jinou možnost než uzdravit jeho hlavu. Při pomyšlení na svoji hlavu stiskl víčka pevně k sobě. Zvedl ruku, aby si sundal tu čepici, kterou mu Gerard nasadil, ale rychle ji zase stáhnul. Gerard mu řekl, ať na ni nesahá. Povzdychl si a pevněji se zabalil do přikrývky. Kde byl Gerard?

Mikey zavřel oči a přetočil se na bok. Spolkl sliny, aby necítil, jak má sucho v krku. V celých ústech měl slanou pachuť; nejspíš z té tekutiny - ta tekutina… nebo kaše… skoro se to zdálo jako kaše… bylo mu, jako by se to ještě pořád lepilo v jeho hrdle… divná tekutina. Zhluboka vydechl a připomněl si události minulé noci, aby si ukrátil čas. Z těch všech věcí, kterými byste ho mohli nazvat, Mikey Way nebyl hloupý.

Na Bellevilské základní škole bylo od studentů vyžadováno, aby v šesté třídě chodili na sexuální výchovu. Kluci chodili do jedné třídy a děvčata zase do jiné; kluci se učili všechno o snech, které mohli mít. Bylo jim řečeno, že by se ráno mohli vzbudit s pocitem, že se počůrali, ale to, co by ušpinilo jejich prostěradla by nebyla moč. Ta tekutina by byla hustá a vypadala by skoro jako smetana; lepila by se a byla by mírně slaná. A nebyla by to ta jediná věc, která by byla podivná. Jejich penis by mohl ztvrdnout, a kdyby se mohli rozpomenout na sny, které by měli tu noc, mohli by vidět výjevy nevdné pro děti jejich věku.

Mikey přemýšlel o pocitech, které noc předtím cítil a o zvucích, které Gerard vydával. Polknul; měl tak sucho v krku… ta tekutina… ne - zhluboka si povzdechl, zavírajíc oči - sperma… semeno… bylo to tak slané. Tak moc potřeboval vodu, ale musel počkat na Gerarda…

Gerard… co byl zač?

V sexuální výchově mluvili jenom o pohlavním styku. Ačkoli to bylo mezi mužem a ženou (alespoň podle toho, co si Mkey pamatoval), a pouze po svatbě. To byste měli pořád příležitostně sny, ale taky byste mohli nechat tu tekutinu vyít ven a udělat si miminko… a to bylo to, k čemu to bylo… a Mikey samozřejmě nemohl mít miminko ve své puse. Znovu s pozvdechem zavřel oči. Kde byl Gerard?

Homosexuálové. Když se dva kluci měli rádi a dělali věci, které nebyly správné byli homosexuálové. To byl Mikey? Měl pohlavní styk s Gerardem… dělalo ho to homosexuálem? Samozřejmě, že ne. Mikey s Gerardem nedělal nic, co by bylo špatné… dělalo to Gerarda šťastným… přestala bouřka… znovu svítily světla; ale taky ho kvůli tomu bolela hlava a měl sucho v krku. Možná to bylo ono. Udělal Gerarda šťastným - to byla ta část s láskou, ale pak to bolelo. To znamenalo být homosexuál nebo ne? To muselo být ono… ale Gerard měl přítelkyni… to nebylo homosexuální. Mikey neměl přítelkyni; měl Gerarda; byl homosexuál? Oh bože, bodlo ho v krku. Zatřásl se a zamotal se do přikrývky tak pevně, jak mohl. Oh bože, kde byl Gerard?

Chlapec ležel v posteli hodiny, pořád si v hlavě různě převaloval myšlenky. Pokaždé, když se na věci díval jinak, mátlo ho to čím dál víc. Mikey se ve své posteli převaloval a stěží nacházel sílu, aby přestal kňučet. Trhal sebou ze strany na stranu, třásl se a slzy mu stékaly po tvářích. Musel toho nechat, čepice by mu mohla spadnout a Gerard by se na něj mohl naštvat. Ale on by stejně nepřišel… kde byl?

Trhaně se nadechoval, bolely ho z toho plíce, tvář měl celou mokrou a nejspíš měl i horečku. Z obou stran pevně uchopil lem čepice a ještě víc si ji natiskl na hlavu. Nenechal by ji jen tak spadnout. Bylo by to hrozný. Jeho hrdlo křičelo po vodě, plíce po kyslíku a tělo po Gerardovi.

Gerard… hřál, s ním byl v bezpečí, jeho ruce se ho dotýkaly a on ho chtěl. Chtěl ho. Mikey díky němu cítil, že dělal věci správně, ale on ve skutečnosti nedělal nvěci správně. Gerard mu říkal, co má dělat a odměňoval ho a dělal věci, které byly pro Mikeyho dobré a říkal jeho jméno hezky a mile. Jeho videohry pro něj nikdy nedělaly hezké věci a už vůbec nikdy mu neříkaly jménem. Jeho videohry nebyly tak dobré jako Gerard. Gerard, Gerard. Pro boha, kde, ksakru, byl Gerard? Škubal sebou a plakal a kňučel a lapal po dechu a úpěl… jen aby Gerard přišel. Třásl se, zaklonil hlavu; prsty se mu zkroutily kolem čepice v pokusu ji roztrhnout. Stáhnul si ji dolů, dokud ho pokožka na hlavě neštípala stejně jako plíce. Chtěl křičet a vrčet a vřískat a rozkopat zdi jeho pokoje nebo někoho zabít a škrtit ho, dokud by je hrdlo nebolelo tak jako jeho.

Cukal sebou na posteli, tahajíc čepici dolů, dokud to jenom šlo. Tohle bylo ono. Tohle bylo konec. Gerard nejpříjde a on vybuchne z té vší bolesti.

Ale stejně jako tu noc před tím, by se ten tlak zvyšoval a zvyšoval až by se to zdálo nesnesitelné, ale nakonec by to bylo příliš a okamžitě by to přestalo, nechávajíc Mikeyho rychle oddechovat a zírat na strop. Zazvonil telefon a Mikey se zhluboka nadechnul. Ležel klidně a zavřel oči; uslyšel tiché pípnutí vycházející z Gerardova pokoje.

"Mmm…" slyšel svého bratra zazívat a téměř neznatelné zaškrábání na stěnu, jak se Gerard na posteli přetočil. "Haló?"

Mikeymu už nebylo příliš horko. Ten hlas zněl bezpečně. Posunul se blíž ke zdi, aby mohl poslouchat Gerardův rozhovor. Teď, když už byl vzhůru, to byla otázka pouhých minut, než zase bude s Mikeym v jeho pokoji. Nemohl se dočkat toho, jak to bude perfektní. Položil ruku na stěnu a opřel si čelo o krémově bílou omítku. Gerard příjde jen, co zavěsí.

"M…" Mikey poslouchal skrz stěnu, zamrkal. "Já vím… to ta bouřka, babe. Mrzí mě to."

Babe? Komu to říkal "babe"?! Nebyl to Mikey, komu včera v noci říkal "baby"?

"Vypadl proud, co jsem podle tebe měl dělat? Běžet k tobě domů a dokončit to?"

Gerard nebyl spokojený. To nebylo dobře.

"Chováš se jako kráva…"

Ta holka, se kterou Gerard chodil - příliš moc se hihňala a vždycky dělal scény. Určitě nebyla hodná.

"Stejně jsem tě včera nepotřeboval, abych se udělal, tak už o tom, sakra, přestaň žvanit!"

Měl Mikeyho, aby mu pomohl. Proč jí to neřekl? Bože, třeba to neudělal správně… nemohl. Příště to udělá tak, aby stálo za to zapamatovat si to…

"Sal, jsi směšná…"

Gerardův hlas byl zvýšený a zněl naštvaně; Mikey ho zaslechl tiše si pro sebe něco vrčet.

"No tak, Sal, tohle jsou kecy…"

Mikey se přisunul ještě blíž ke stěně. Slyšel několik tichých, sotva znatelných vysokých zafňukání. Ta holka brečela?

"Víš co? Je mi to fuk." Mikey slyšel, jak se Gerard posunul; chystal se přijít brzo? "Mám spoustu jinejch věcí na práci. Jsi vážně směšná." Mikey rychle odtrhl hlavu od stěny; ta holka křičela. Byl to příšerný zvuk.

"Zavolám ti, až budu chtít, zlato. Dík za ten včerejší začátek."

Mikey si zacpal uši, aby ten křik neslyšel a pevně zavřel oči. Ten zvuk už byl příliš.

Chlapec se ve své posteli pomalu houpal dopředu a dozadu. Dýchal zrychleně. Zase to začínalo. Ta holka Gerarda taky potřebovala… co když by toho tady nebylo dost? Ale on na ni byl tak sprostý… musela dělat věci špatně. Určitě musí být nahrazena nebo ne? Zhluboka se nadechl a neznatelně zakňučel, ale pak ho najednou někdo držel na místě a on se nemohl hýbat; tlak na jeho rameni se zvýšil. Rychle otevřel oči, když ucítil, že mu čepici někdo strhl a tahal za vlasy pod ní. Ležel a rozšířenými zorničkami zíral na strop.

"Mikey, sakra, zklidni se!"

Chlapec ochromeně ležel a ruce pomalu spustil k bokům. Rameno ho přestalo bolet a za vlasy už nikdo netahal. Udělal to správně. Cítil tlak v rohu postele a pomalu se podíval tím směrem. Během několika vteřin vyskočil a zhluboka, vzrušeně se nadechl; široký úsměv na tváři. Nadšeně si přitáhnul kolena k hrudníku. "Gerarde!"

"Jo." Mikeyho bratr ho přesunul ke stěně a klekl si k němu, tyčíc se nad ním. Položil mu prst na vršek hlavy a zatlačil dolů. Povzdechl si. "Podívej se dolů, Mikey."

Chlapec přikývl a tiše seděl tak, jak mu Gerard ukázal, spojujíc svoje prsty nervózně dohromady. Vydechl a zavřel oči; nepatrně se naklonil směrem k Gerardovi. Ráno po tom je vždycky hloupé nebo ne?

"Kurva…" povzdychl si jeho bratr, ale neřekl mu, aby se podíval nahoru, takže pořád soustředil svůj pohled dolů; zamrkal, když Gerard vstal z postele. "Necháme to zakrytý…" Mikey se přikrčil, když mu Gerard čepici nasadil zpátky, ale ani necekl. Naučil se, že zvuky Gerarda většinou naštvaly. Nechal Gerarda naklonit jeho bradu zpátky nahoru, podíval se dopředu a svoje či spojil s Gerardovými. "Oblečeš se, Mikey. Vezmu tě nakupovat."

Mikey se zamračil. Vzhlédl nahoru ke svému bratrovi a lehce naklonil hlavu na stranu. "Nakupovat?"

"Ano, Mikey, nakupovat." Hrubá ruka ho popadla a vytáhla nahoru. "Neřekl jsem to poprvé dost jasně?"

Mikey přikývnul a podíval se na něj. "Ano, řekl. Jenom jsem-"

Musel dělat špatné věci, protože Gerard už nic víc slyšet nechtěl. Vytáhl ho na nohy a postrčil směrem k prádelníku. Otočil se zpátky na Gerarda, který se skříženýma nohama seděl na posteli, sledujíc ho. "Pokračuj. Řekl jsem, že se máš oblíct."

"Ale ty jsi-"

"Vlastně," Gerard sledoval Mikeyho, jeho oči hodnotily chlapcovo tělo. "Sundej si oblečení, zlato. Udělej to pomalu, a pak si pojď sednout na můj klín. Uvidíme, jak to bude pokračovat."


TBC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dannie Dannie | Web | 20. dubna 2009 v 23:27 | Reagovat

skazené, zvrhlé, úchylné... ?) milujem to!

2 Nickey Nickey | 29. listopadu 2009 v 14:35 | Reagovat

oh bože! pokračuj! prosííím! <3 to. je. geniální! x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.